Čeká vás nákup či prodej nemovitosti? V tom případě byste si měli dát pozor na omezení vlastnického práva, do kterého patří i věcná břemena. Neznalost zákona ani v tomto případě neomlouvá a „malá“ chyba pro vás může mít vážné důsledky. Proč si na věcná břemena u nemovitosti dávat pozor?
Věcná břemena
Líbí se vám nemovitost, ale vázne na ni věcné břemeno? V tom případě je nutné vyhodnotit, do jaké míry se jedná o vážný problém. Velký rozdíl totiž tkví v tom, má-li někdo zřízené „právo na dožití“ v dané nemovitosti či se jedná o běžné věcné břemeno ve prospěch provozovatele sítě infrastruktury. Pokud k dané nemovitosti existuje věcné břemeno, označuje to skutečnost, kdy je vlastník nemovitosti do jisté míry omezen na svých právech, a to ve prospěch někoho dalšího. Věcná břemena se totiž dělí na tzv. služebnosti a reálná břemena. Služebnosti jsou přitom spíše pasivní, tzv. vlastník zatížené nemovitosti je povinen něco „nekonat“, tedy strpět či můžeme říci tolerovat. U reálných břemen je vlastník nemovitosti povinen něco aktivně konat či něco dát. Věcná břemena mohou být úplatná nebo bezúplatná. U úplatných věcných břemen dochází většinou k jednorázové platbě hned na začátku, při jeho zřízení, úplata za zřízení věcného břemene však může být i průběžná. Všechny podstatné informace se dozvíte vždy v konkrétní smlouvě o zřízení daného věcného břemene.
Typy služebností
Nejčastějšími typy služebností je služebnost inženýrské sítě, služebnost cesty či právo na dožití. Co se týká služebnosti inženýrské sítě, není ničím zvláštním. Na vlastníka nemovitosti se v tomto případě nejčastěji obrací provozovatel energetické, kanalizační či vodovodní sítě, a to v případě, chce-li vést přes pozemek potrubí, dráty či jiné vedení. Setkat se můžete i s tzv. služebností cesty. Ta se zřizuje zpravidla v případě, ve kterém vlastník jedné nemovitosti nemá přístup k veřejné cestě, a musel by přes pozemek souseda. Nemovitost s takovýmto zatížením může být o něco levnější, jelikož musíte například počítat s tím, že soused má právo jezdit ke své nemovitosti přes váš pozemek.
Právo na dožití
Třetím typem je tzv. služebnost bytu, výměnek či právo na dožití. Ta je často zřizována mezi příbuznými a sjednává se například v souvislosti s darováním nemovitosti prarodičů či rodičů dalším potomkům. Tímto způsobem si vlastně dárci nemovitosti (rodiče) zajistí, že je děti z nemovitosti před smrtí nevystěhují. Tento typ věcného břemene má vliv na kupní cenu nemovitosti v případě jejího prodeje. Oprávněné osoby totiž mají právo byt či dům užívat i po prodeji. Tento typ služebnosti zaniká až smrtí těchto osob. Samozřejmě existuje další řada věcných břemen, která však již nejsou tak častá.
Ověření existence věcných břemen
Plánujete-li koupit nemovitost, měli byste si ověřit, zda na dané nemovitosti nevázne žádné omezení. Existenci věcných břemen u nemovitosti (evidovaných v katastru nemovitostí) zjistíte z výpisu katastru nemovitostí. Jedná se přímo o část B a C. V části B jsou zapsána věcná břemena, která byla uzavřena ve prospěch vlastníka nemovitosti. V části C jsou zanesena věcná břemena, která pro vlastníka nemovitosti představují omezení vlastnického práva, například právo souseda využívat vaši studnu či nechat někoho dožít v dané nemovitosti. Abyste se dostali k detailním informacím, je nutné zažádat o výpis placený. K výpisu se dostanete buď online, na Czechpointu, u notáře či přímo na katastrálním úřadu. Nezapomínejte, že existence věcných břemen a jakéhokoliv zatížení nemovitosti je vždy nutné uvést ve smluvní dokumentaci!
Nemovitost „s problémem“
Většina nemovitostí zatížená věcným břemenem bývá o něco levnější než podobné stavby v dané lokalitě. Zatížení se promítá do ceny nemovitosti a vy již při prohlížení nabídky můžete náležitě zbystřit. Hezký dům za Prahou a za tak nízkou cenu? Někde může být problém a je potřeba se vždy ptát, kde.